Vojtova metoda

Vojtova metoda

S Ellinkou cvičíme od ledna 2010, tedy tak měsíc před tím než se vubec měla narodit. Současně využíváme Mgr. Zábojníkovou, která úzce spolupracuje s privátním zdravotnickým zařízením RL-CORPUS s.r.o. v Olomouci.

Vojtova metoda (též nazývána jako metoda reflexní lokomoce) je soubor cvičebních technik používaných k léčbě tělesných a psychických poruch, objevená MUDR. Václavem Vojtou. Jejím základním principem je fakt, že v centrálním nervovém systému člověka jsou geneticky zakódované vrozené pohybové vzory. Na základě studií léčby dětí s dětskou mozkovou obrnou z 50. let byly identifikovány specifické body, díky nimž je možné stimulovat tělo k určitým vrozeným pohybům, a to hlavně tlakem na příslušná citlivá místa. Kromě samovolné pohybové aktivity dochází současně k fyziologické aktivaci bránice a svalů břišní stěny, pravidelnému hlubokému dýchání, upravení tepové frekvence, pozitivní stimulaci nervových center a celkovému zlepšení mentální aktivity.

Metoda je založena na znalosti vývoje pohybových vzorců během života dítěte. Vývoj pohyblivosti (motoriky) člověka je určen geneticky, probíhá zcela automaticky a je pokračováním vývoje v děloze.

Vývojová kineziologie se zabývá motorickým vývojem dítěte a dává terapeutovi pravidla k rozpoznání ideální hybnosti dítěte. Znalost vývojové kineziologie je přínosem nejen pro rehabilitaci pohybových poruch v pediatrii, ale má své nezastupitelné místo i v rehabilitaci dospělých.


Terapeutický systém V. Vojty zahrnuje tři modely (polohy k vyvolání reakce stimulací příslušných bodů):

  • model, který se aktivuje v poloze na břiše se nazývá reflexní plazení
  • model aktivovaný z polohy na zádech se nazývá reflexní otáčení
  • model aktivovaný z polohy na obou kolenou se nazývá 1.pozice

Prostřednictvím terapeutických modelů reflexního plazení, reflexního otáčení a první pozice a odpovídajících bodů (aktivačních zón) vyvolává terapeut u pacienta svalové souhry. Tyto svalové souhry jsou identické se svalovými souhrami, které pozorujeme u dětí během jejich motorického vývoje ve věku do jednoho roku.

Cílem není naučit pacienta se otáčet či plazit, ale vyvolat, případně obnovit vrozené svalové vzorce, které umožňují kvalitní stoj a chůzi.